|
|
kričia mi: „lukáš, hej, zobuď sa, nespi!“
ja nespím, len som unavený z cesty
míňame pumpu za pumpou, ja ležím na zadnom sedadle
a cez strešné okno vidím svietiť hviezdy
som zranený no na tu bolesť neni medkit
maximálne vypíšu prozac ti na predpis
depresie stres, depresie stres
môžem jebať prášky a medikamenty
stále není liek na to, čím trpíme, vieš
keď si bez viny, tak hoď prvý kameň ty
spomienky sú sedimenty
upchávajú mi jak cholesterol cievy a hudba je ventil
unavený som už po desiatom kilometri, sedím v bentley
na mobile štyri zmeškané od sestry
toľko notifikácií, že už ani nevidím
kedy mi píše igor, sarny, kesty, sme slobodní či väzni
niekto povedal, keď niečo chceš, tak si to vezmi
nevyštudoval som oxford ani cambridge
napriek tomu z peňazí mám a+ a nie fx
nevyštudoval som oxford ani cambridge
napriek tomu pozývajú na prednášky, píšu maily
už chápem egove „najazdím desaťtisíc kilometrov za mesác“
driem jak kokot, uvoľni mi plac
čo chceš viac, veď máš všetko, no tak chill bro
keď budem mať toho dosť zmiznem ako jimbo
Ref:
Viktor Sheen:
mi říkali, že to, co děláme nemůže nikdy bouchnout
a stejně vidíme, jak za několik let ty davy houstnou
odjíždíme po show a já vidím, jak to město doutná
a v srdci mám mráz a furt to jsem já, a furt to jsem já
nikdy som sa nejak nezamýšľal nad vecami
verím v osud, to, čo má byť, má byť
sedím sám na aftri, vedľa sedia pekné baby
viem, že keby chcem, tak mám ich
výdych, nádych, výdych, nádych
oná pozerá na mňa, má prsia, má riť
polka leta, srdce chladnejšie jak v januári
nemusím mu ani variť, kedysi by som ju zobral na byt
(povedz mi niečo o sebe)
radšej budem ticho, nechcem sa moc chváliť
nie sme dokonalí, asi ako všetci, občas škrípu vzťahy
stúpania striedajú pády, viete piču, aké je to medzi nami
čierna duša jak keby som fáral v bani
srdce, jak keby držalo úlomky grafitu
z reaktora atómovej elektrárne
možno zobudím sa na mesiaci, možno na dne
možno skončím, viac už nemám slov
(možno obesím sa doma ako legasov)
Ref:
Viktor Sheen:
zbavil jsem se hadů, ale furt je slyším syčet
kluby rozmetaný jako grafitový tyče
v backstagei se nebavím s nikým o ničem
jsem na stagei, ty lidi hoří, slyším jak křičej
panika, jak kdyby jsme to město přišli zničit
moje holka vedle mě, je sladká jako liči
ušel jsem dlouhou cestu, než jsem sem vůbec přišel
a na rány, co mám nejsou stitches
radioaktivní kouře jdou mi od huby
a každý víkend létají na kusy další kluby
a že nemůžu bouchnout, to mi říkali
v hubě mám dynamit, neděláme nemožný
radioaktivní kouře jdou mi od huby
a každý víkend létají na kusy další kluby
a že nemůžu bouchnout, to nám říkali
Ref:
|
|
