|
a tak sa pozerám na ľudí z výšky
zo sveta, čo som poznal sú len zbytky
ľudia prestali jesť mäso, jedzá klíčky
prestali mať sny, želám im krásne sníčky
svet sú vojny, zbrane, lóve a za ne
sa kúpia zbrane do vojny, to nikdy neprestane
zvoľ si prezidenta, vyber si auto a dom
z vagíny do školy, práca, job, super hrob
proč? snažím se žít maximum i z minima
díky za pohled z hora a názory mimina
prezident je chudák, zbrane patří do komiksů
bomby bombardujou hory a zbyde jen nížina
a kdy si nesáhneme na vrchol, tak nepoznáme maximum
a zůstaneme minimálne naživu
a když budeme jenom naživu a nebudeme žít
a jenom plavat, tak nezdoláme bažinu
myslím, že celý tento svet je bažina
vycucá ťa a dá ti zas dávku svojho semena
díky, nechcem, svet ma chce vidieť na kolenách
ľudia sa topia v kope papíru a železa
na kolenou můžeš prosit o mír
nebo prosit trosky, abys měl pro sebe profit
kdo si? nezajíma bohužel nikoho
jen to kolik jim přineseš na stůl ryb
ja fakuju ten rybolov
stojím tu bledý, bíly ako kimono
úsmev na tvári, to dávno nenosím, jak pyžamo
nemám v pláne sa tam vrátiť kurva nikdy
a o opaku si ma nepresvedčil brácho, díky
já plavu pod vodou a ty se vznášíš nad ní
je to stejně jenom o tom kolik obětuješ
za válku a za mír, ja dole chodím, se plazím
a ty poletuješ ve vlastním nebi naivne jako smajlík
vidzím tých ľudí čakať na smrť
v továrňach na smrť daj pauzu, podz ven na vzduch
človek neverí sám sebe, skrýva farbu
jeden verí chlastu, druhý v osud, ďalší v karmu
já věřím v to, že existuje balanc mezi tím
co chceš a o čem sníš a o čem víš
že spadne z nebe na nás
a že z nebe vedou cesty s atmosférou výhry směrem dolů
stačí někde přistáť a roztáhnout padák
tak strašne som nechcel odísť, držal som sa
zubami, nechtami života až do konca
no až teraz som fakt šťastný, len si lítam
človek myslí jak je voľný a svet ho žmýka
život je dýka v chrbte, čo ťa pichá
odísť navždy preč, jedziná vec, čo má význam
ne, nejsom nasratý, skôr mi je ľúto
ľudzí, keby vedzeli, čo ja, dávno sú tu
počkej, pokud je život dýka, tak ji můžeš zahodit pryč
a jít na odpolední piknik
střídáš nálady a názory jak děvky, ledy, flinty
máš pocit, že sis naložil na záda jak pickup
ale omyl, chyba není mezi nebem a zemí
ale mezi srdcem a pocitem viny
a revír, kde se pohybuješ
se nebude nikdy lišit od místa
kde o sobě denne pochybuješ
tak to pochop kurva
|
|